Test Cykloservisu Galaxy Skylab 3.0

Cykloservis č.11/2022 uveřejnil test Galaxy Skylab 3.0 se závěrečným hodnocením: Skylab se svým novým rámem zajímavě mixuje trendy a klasiku, aby jezdci nabídl ve výsledku tuhost pro výkon, schopnosti ve výjezdu, točivost v nízké rychlosti a díky délce rámu i dostatečnou jistotu ve sjezdech

Kola jihočeské značky Galaxy už jsou na trhu slušnou řádku let a platí to i pro model tradičního názvu Skylab, jenž od letoška dostal do vínku zcela nový rám s pevnými osami. Devětadvacítka se sportovní geometrií ctí tradičně solidní poměr cena/výkon, ale prošla výraznou modernizací.

Brutální elegance

Nadpis jak z výstavy moderního umění, ale pokud projdeme všechny detaily rámu, myšlenku snadno pochopíte. Rám kombinuje jednoduše střiženou kónickou hlavovou trubku s pečlivě vyhlazenými svary s horní i spodní trubkou, takže celá partie hlavy je dokonale čistá. Horní trubka pak pokračuje k sedlové ve sníženém širokém profilu s oblými hranami, naopak spodní trubka má hladký pagodovitý průřez, jenž se směrem ke středovému pouzdru výrazně rozšiřuje. Nechybí prohnutí hned za hlavovou trubkou, krytky vstupních otvorů kabeláže, a když jsme zmínili vyhlazené svary u hlavy, tak shodně hladké je i napojení sedlových vzpěr na sedlovou trubku. Praktické závitové středové pouzdro má před sebou vývody kabeláže ze spodní trubky, ovšem celá tato partie i zadní patky už mají housenky svarů přiznané. Přestože rám spoléhá na pohon 1x11, má sedlová trubka návarky pro případnou montáž přesmykače, takže i ve spodní trubce je na pravé straně za hlavou volný vstup pro případný bovden řazení. Doteď tedy až na středové pouzdro elegance, ovšem co se týká zadní stavby, tady přichází ke slovu zmíněná brutalita. Nikoliv v negativním smyslu, ale patky pro pevnou zadní osu boostové rozteče jsou svým masivním hranatým profilem opravdu brutální. Tenhle kousek hliníku vypadá opravdu nezničitelně, a když se podíváme na výrazné rozšíření řetězových vzpěr v zadní polovině nebo navařenou výztuhu hned za středovým pouzdrem, tady se materiálem a sázkou na odolnost nešetřilo. Naopak sedlové vzpěry kruhového průřezu ctí eleganci přední partie rámu, takže jako by v sobě Skylab mísil dva konstrukční světy. Vnitřní pozice brzdového třmenu nebo vývody kabeláže z řetězových vzpěr jsou pak klasikou, zapomeňte ovšem na blatníky nebo nosič, zadní stavba je sportovec, takže nemá montážní závity, přední trojúhelník má pak jen jeden pár pro košík na spodní trubce.

Když jsme zmínili zadní boostovou rozteč, tak vpředu platí u pružinové vidlice se stovkovým zdvihem stejný parametr, což je pro výslednou torzní tuhost a ovládání v zatáčkách další plus. Osazení je pak poplatné výsledné ceně, ačkoliv přímé srovnání s konkurencí tady získává další plusové body. Vlastní kliky s integrovanou osou mají klasické čtyřramenné uchycení převodníku se širokými a úzkými zuby, vzadu je pak jedenáctková kazeta s rozsahem 11-51 zubů. Řazení Deore je spolehlivá záležitost a stejně tak brzdy z nejnižší řady MT200. Ta sice designem dlouhých plechových páček neoslňuje elegancí, zato ale nabídne dostatečný výkon, a pokud nejste více jak metráková bázlivka, co z kopce drží křečovitě zadní brzdu nadoraz, nejspíš je neuvaříte. Pláště Maxxis Ardent jsou v dané cenové třídě nadstandardem schopným na suchém i lehce rozbláceném terénu, a přestože nejde o variantu s měkčí směsí, i tak byl jejich výkon velice slušný, chválíme. Šíře řídítek je pak v duchu současných trendů a jejich zadní zahnutí nabídlo dostatečně komfortní úchop. Sedlo je rovněž k jezdci docela rozmazlující, byť bychom uvítali štíhlejší průměr sedlovky, pro lepší absorpci rázů. Průměr 30,9 milimetru je ale daň za jeden z dílů skládanky „výrazná torzní tuhost rámu“, takže nelze nic jiného, než to přijmout. Ve výsledku ale nebyl posed s ohledem na celkovou tuhost vůči jezdci nijak tvrdý a vše působilo sehraně a přirozeně.

Sportovec s nádechem pohodlí

Rám se svojí geometrií snaží přiblížit současné klasice, takže delší horní trubku doplňuje kratší představec, sedlová trubka není zase tak položená dozadu a úhel vidlice by sice mohl být ještě trochu víc ležérní, ale jistotu ve sjezdech navyšuje zmíněná délka. Ničeho ale není příliš na to, abychom mohli hovořit o ryze moderní konstruktérské škole dle současných trendů, takže je vše v optimálních mezích.

Posed je lehce delší, ale výška rámu a pozice řídítek jsou nastavené docela vysoko, takže na maraton nebo i lehčí trailové dovádění má jezdec dostatek pohodlí i jistoty. Pro sportovní nasazení na XC okruhu, tedy když odmyslíme těžší pružinovou vidlici, budou podložky pod představcem zcela jistě putovat nad něj. Testovaná sedmnáctka pak bude vyhovovat jezdci v rozmezí 165-180 centimetrů, jenž bude mít sedlovku téměř na maximum, ale délkou mu rám bude celkem příjemný, s lehce sportovně nataženým posedem. Cítit je úhel šlapání spíše pod sebe a také 170mm délka klik, která spolu se 34zubým převodníkem a pocitově trochu vyšší pozicí středového pouzdra působí zpočátku lehce nezvykle. Převody jsou sice dostatečné na rovinky i táhlé sjezdy, ale silový záběr by přece jen dalších pět milimetrů klik navíc trochu ulehčilo. Prostupnost terénem je vynikající, klikou si rozhodně neškrtnete o kameny, ale zase je to lehce na úkor „flow“ stylu průjezdu zatáčkami s plynulým a přirozeným náklonem. Skylab tak pocitově zatáčí trochu blíže staršímu provedení geometrie s ostřejším hlavovým úhlem, takže se sice dokáže krásně promotat v nižší rychlosti mezi stromy a v hodně zavřených pasážích, ale ve vyšší rychlosti je třeba trochu razantnější pobídka k náklonu a současně s tím i trochu pevnější ruka při vedení předního kola.Nováčka občasná schopnost předního kola zamknout se při ostřejším natočení může zaskočit, tady je třeba mít určité zkušenosti a pevnou ruku, pak dokážete manévrovat opravdu hbitě a ostře. Jakmile si ale jezdec na geometrii zvykne, přijde mu to vše naprosto přirozené, jen to prostě není zkraje tak samozřejmé a sebejisté, jako s menším úhlem hlavové trubky a nižším těžištěm. Technické pasáže pak ale bike zvládá docela hravě a i pod brzdou je v zatáčkách znát výrazná tuhost přední vidlice, která dokáže vyzobat jak malé nerovnosti, tak utlumit ostřejší dopad. Kultivovanější chod lépe tlumených vzduchových „sestřenek“ by pak přišel vhod spíše při jízdě ze sedla, kde pružina prostě dovolí předek rozhoupat přece jen o poznání snadněji.

Do výjezdů pak pozice jezdce mírně vpředu a délka předního trojúhelníku nijak neusnadňují přednímu kolu odpoutat se od terénu, takže stoupání je silnou stránkou tohoto stroje, jen zmíněná citlivost pružiny je to, co jezdci ubírá na výkonu, protože jinak je tuhý rám k maximálním výkonům směrem vzhůru hodně vstřícný.

Skylab se svým novým rámem zajímavě mixuje trendy a klasiku, aby jezdci nabídl ve výsledku tuhost pro výkon, schopnosti ve výjezdu, točivost v nízké rychlosti a díky délce rámu i dostatečnou jistotu ve sjezdech

Odkaz na článek v CykloservisuZDE

Technické specifikace: Rám: Al 6061 D.B., Vidlice: SR Suntour XCM 32, 100 mm, boost, Kliky: United, 34 z., Brzdy: Shimano MT200, 160 mm, Řazení: Shimano Deore 1x11, Přehazovačka: Shimano Deore, Náboje: Nautilus, 110x15 / 148x12 mm, Ráfky: Nautilus, Pláště: Maxxis Ardent, 2,25“, Kazeta: Shimano Deore, 11-51, Sedlo: Nautilus, Sedlovka: Nautilus, Řídítka: Nautilus, 720 mm, Představec: Nautilus, Hmotnost: 14,4 kg

Cena: 26 990 Kč

 

«

 

 

 

 

 

 

 

Převzato z www.cykl.cz kategorie: Testy kol
×