Vítěz Závodu míru 1995 Místo narození: Petrovice u Třebíče Profesionální cyklista od: 1996 Pavel Padrnos podstoupil operaci menisku 2. prosince 2003 Tým US POSTAL používá tyto komponenty Deda elementi: představec: NEWTON 26 řídítka: 215 řídítka na časovku: AEROBLACK hrazda na řídítka aero: CLIP BLACK omotávka: DEDA TAPE karbonové podložky: CARBON SPACERS Rozhovor časopisu Peloton s Pavlem Padrnosem z US Postalu o tréninkových metodách před Tour de France. Peloton: Jak vypadá takové soustředění s Armstrongem v Alpách? To asi nebude projížďka za krásami velehor. PP: Projeli jsme si 16. až 18. etapu. V té první se jede dvacetikilometrové stoupání na Mount Ventoux. Osmnáctá etapa přejíždí Galibier 2600 metrů nad mořem. Do kopce se jede víc než hodinu, 34 km v kuse. Armstrong s Herasem přijeli rovnou ze závodu Midi Libre. Každý trénoval, jak potřeboval. Lance se chová jako docela obyčejný kluk, nic ze sebe nedělá. Už se s ním trochu domluvím. Dává si pozor, aby mluvil pomalu. Jak se ale začnou ti Texasani bavit mezi sebou, nerozumím ani slovo. Kolumbijec Heras je skvělý vrchař, trénink s Armstrongem je asi hodně prestižní, že? PP: Každý má svoje doprovodné auto a každý jede podle svých potřeb. Žádný závod! Armstrong používá SRM, který kromě tepů měří ještě watty, tedy práci na klice a středu kola. Člověk pak trénuje opravdu na prahu, a ne podle toho, jak je unavenej. První dojel nahoru Armstrong, za ním Heras. Než snědli banán, byl jsem tam taky... V US Postal se obecně míň závodí a víc trénuje. Na Armstrongovi je vidět, že to může fungovat… Lance má svého osobního trenéra (i když závodí málo, trénuje ukrutně), ostatním píše přípravu španělský trenér… Používáme sériové rámy, ani Armstrong nemá kolo na míru. Je ale pravděpodobné, že právě tu základní velikost vyrábějí podle něho a všechno ostatní se od toho odvíjí… časopis Peloton (7/2002) ZAJÍMAVOSTI PAŘÍŽ-ROUBAIX 2004 Vzdálenost: 261 km Kočičí hlavy: 26 úseků různých obtížností, nejdelší měří 3700 metrů Čas vítěze: 6 hodin, 40 minut Průměrná rychlost: 39,11 km/h Dojelo: na velodrom v Roubaix dorazilo 93 jezdců ze 177 startujících. Češi: Pavel Padrnos (US Postal) i René Andrle (Liberty Seguros) nedokončili PEKLO SEVERU! Ani důkladný trénink na úsecích s kočičími hlavami nezabrání kolizím během nejslavnější a nejtěžší jarní klasiky Je to jako tři sta tisíc ran kladivem," říká o nejtěžším cyklistickém závodě italský doktor Ve tvářích mají cyklisté vryté enormní úsilí. Pot, špína, krev a slzy k legendárnímu závodu patří. Na kočičích hlavách na stezkách severní Francie se tělo třese pod tisíci údery a vítěz nejtěžšího jednorázového podniku Paříž-Roubaix se stává nesmrtelným. Podle stejného scénáře se "Peklo severu", jak se závodu pro jeho obtížnost přezdívá, odehrává každý rok. Přísady třetího závodu Světového poháru jsou totiž opravdu ďábelské mlhou prosycený Arenberský les, kde se rozhoduje o poražených, do dálky se táhnoucí kočičí hlavy, 260 kilometrů znamenajících téměř sedm hodin v sedle a na konci utrpení velodrom v Roubaix. Letošní 102. ročník byl sice k lítosti "fajnšmekrů" ochuzen o důležité koření v podobě deště, chladu a bláta.